Historie Třinecké farnosti


Třinec – ležící v jižní části Těšínského Slezska, po obou březích řeky Olzy, byl původně malá, bezvýznamná obec, obklopená malebnými Beskydami. První zmínku o ní máme teprve v 15. století. Roku 1799 koupil Třinec Albrecht sasko-těšínský a přiřadil jej ke kmenovému jmění Těšínské komory. Obyvatelstvo zde hovořilo slezsko-polským nářečím a živilo se převážně zemědělstvím.
     Nástupcem vévody Albrechta se stává vévoda Karel, známý svým vítězstvím nad Napoleonem v bitvě u Aspern v roce 1809. Za času jeho panování (1822-1847) nastává změna po rozhodnutí Těšínské komory umístit v Třinci dřevouhelnou pec a slévárnu železa pod názvem huta Valchera, které byly slavnostně uvedeny do provozu v roce 1839. V prvních 30. letech existence železáren rostl počet obyvatel Třince jen pozvolna, v následujících desetiletích došlo však k neobyčejnému nárůstu počtu obyvatel, kteří se zde stěhovali za prací. Zásadní význam pro další rozvoj železáren a tím i obce Třinec mělo vybudování Košicko-bohumínské železniční dráhy v letech 1869 - 1871 následované prudkým rozvojem veřejných institucí. V roce 1880 měla obec 1 612 obyvatel – z toho 829 Poláků, 524 Němců a 259 Čechů.
     Většinu obyvatel Třince tvořili příslušníci katolického vyznání, a jelikož v Třinci kostel nebyl, byli věřící nuceni navštěvovat bohoslužby v Horní Lištné, Vendryni nebo Konské. Arcivévoda Albrecht Habsburský (přejímá vládu po svém otci Karlovi v letech 1847-1895) se rozhodl postavit z vlastních prostředků chrám Páně. O tomto zbožném úmyslu svědčí vlastnoručně psaný a podepsaný list, ve kterém se doporučuje vyhotovení potřebných plánů. Vypracováním plánů byl pověřen Albín Prokop, práce zednické, tesařské a kamenické převzal známý stavitel Bedřich Fulda z Těšína. Dne 24.10. 1882 proběhlo položení základního kamene a 27.9. 1885 kostel slavnostně konsekroval světící biskup těšínský Msgre. František Śniegoń a byl zasvěcen sv. Albertovi Jeruzalémskému. Kázání při této slavnostní mši svaté pronesl frýdecký farář a děkan Findinski. V témže roku byla také dostavěna fara a domek pro kostelníka. Celkové stavební náklady kostela s farou a domkem pro kostelníka činily asi 500.000 rak. korun.Z rozhodnutí kardinála Bertrama jsou od 30. prosince roku 1935 připojeny k farnosti Třinec obce Horní a Dolní Lištná a Kojkovice. Zajímavým momentem v životě farnosti byl rok 1969, neboť v tomto roce byl zbořen kostel Všech svatých v Konské i s farní budovou, do něhož chodili mnozí farníci, než byl postaven kostel sv. Alberta. Důvodem zbourání kostela byla postupující výstavba Třinecký železáren. Farnost jako taková,ale církevně nikdy zrušena nebyla. Území bylo spravováno z Třince, kam věřící docházeli do kostela a obraceli ve svých záležitostech.

Farní kostel v Konské existoval již v roce 1447, ale až do poloviny 17. století nemáme o něm žádné bližší údaje. Pravděpodobně pocházel ze začátku 15. nebo i druhé poloviny 14. století. Pozdější zasvěcení Všem svatým se možná neshoduje s původním patrociniem. Po reformaci přešel kostel 21.března 1654 nazpět do držení katolíků. Vizitátor v roce 1688 shledal, že kostel v Konské leží půl míle od rezidence faráře. uvnitř je dřevěný plochý strop z desek, v presbyteriu je zaklenutý dřevěnou klenbou. Celý kostel je uvnitř pomalovaný. V celém kostele je položena dlažba z cihel. Sakristie na evangelijní straně je postavena ze dřeva a je světlá. Chór v podobě dlouhé pavlače je podél dvou stran kostela – zřejmě se jednalo o úpravu z časů , kdy kostel patřil evangelíkům, kteří zbudovali zpěvácké tribuny. Kazatelna byla ze dřeva na evangelijní straně vyřezávaná. Kamenná křtitelnice byla na evangelijní straně. Kromě hlavního oltáře se zděnou mensou, který nebyl posvěcený, byl v kostele ještě další oltář na epištolní straně, s dřevěným stolem. V dřevěné zvonici byl jeden zvon. Jelikož stav dřevěného kostela se stal nevyhovujícím pro konání bohoslužeb, byl v roce 1795 stržen a nákladem církevní matice postavili nový, zděný kostel, převážně z cihel. V následujícím roce jej posvětil kníže biskupský komisař Antonio Löhn.